Změna je život
Jak často tuto větu používáme. Zní dobře, ale naplnit její obsah dá někdy pořádně zabrat. Znáte ten pocit, kdy víte, že změna je nutná, ale nemůžete se dokopat udělat ten první krok? Jste nespokojeni ve vztahu, v práci, s bydlením, s trávením volného času, sami se sebou, .... a prostě víte, že to chce změnu.
Proč je první krok pro nás tak těžký? Je to z toho důvodu, že jsme na něco zvyklí, jedeme si ve svých zajetých kolejích a v podstatě už víme, co nás čeká. I když to leckdy nebývá nic příjemného, tak prostě nemáme jistotu, že jinde by to bylo lepší. Tím si sami obhajujeme, proč jsme se do žádné změny ještě nepustili. Pohybujeme se ve své komfortní zóně, kde nás nemůže nic zaskočit a netušíme, co by se stalo, kdybychom tuto zónu opustili. Ale co když by to bylo všechno lepší? Úplně o něčem jiném, než si jen dovedeme představit? Nezjistíme, dokud to nezkusíme.
Není potřeba dělat hned razantní změny, to by pro křehčí povahy mohl být moc velký šok najednou. Každý jsme jiný, někdo potřebuje do nového skočit rovnýma nohama, někdo nejdřív oťukává, zkouší, co to udělá a po malých krůčcích se osměluje jít dál. A někdo "stojí na místě", sice má cukání se pohnout, ale strach z neznáma mu to nedovolí.
Jak tedy začít? Pokud cítíme, že potřebujeme razantní změnu, ale bojíme se, zkusme to postupně. Nestůjme na místě a nečekejme, až to za nás vyřeší někdo jiný. Je to náš život, tak bychom za něj měli převzít zodpovědnost. Zkusme něco v té oblasti, kterou řešíme (ať už je to práce, vztahy, čas pro sebe, finance,...), změnit. Pro někoho může být motivační faktor už jen to, že se rozhodne, že tu změnu podstoupí. Samotné rozhodnutí nám dodá krev do žil a dál už jen vymýšlíme, jak na to. Pro začátek si můžeme vyhledávat různé teoretické možnosti. Často se uklidníme, když zjistíme, že svět nabízí daleko víc možností, než na které jsme zvyklí z naší komfortní zóny, z našeho "pohodlí". Rozšíří se nám obzory. A pak už se buď rovnou začneme těšit, co že nás může potkat jinde a nebo se rozhodneme pro něco menšího, co nás trochu posune za okraj naší zóny, ale na druhou stranu jsme jí stále tak blízko, že v případě nouze uděláme krok zpět. To stojí za pokus, ne:)?